Vlajka USA nad Evropou

Krátký a velmi jasný videodokument známého italského novináře Manlia Dinucciho.

Během své účasti na setkání ministrů obrany EU v Amsterdamu dne 5. února se tajemník NATO Jens Stoltenberg pochvalně vyjádřil o „plánu Spojených Států významně posílit svoji vojenskou přítomnost v Evropě a zvýšit za tímto účelem výdaje na čtyřnásobek“. Z tohoto důvodu mohou USA „ponechat ve východní části aliance více vojenských jednotek, umístit zde těžké zbraně, uskutečňovat častější vojenská cvičení a rozšířit zde potřebnou infrastrukturu“. Tak se podle Stoltenberga „posílí vzájemná spolupráce EU-NATO“.

Cíl je ovšem úplně jiný. Ihned po skončení studené války v roce 1992 zdůraznil Washington „zásadní význam, který má zachování NATO jakožto kanál vlivu, jehož prostřednictvím se USA podílí na evropských záležitostech a pojistka proti vytvoření čistě evropských subjektů, které by mohly ohrozit strukturu vedení Aliance“, tedy velení USA.

Úkol splněn: 22 z 28 zemí Evropské unie a více než 90 % její populace je dnes součástí NATO, které je stále pod velením USA a je Evropskou unií uznáváno jako „základ kolektivní obrany“. Svým tlakem na vlády východoevropských zemí, které jsou více vázány na Spojené státy než na Evropskou unii, otevřel Washington východní frontu s možností nové studené války a přetrhal zlepšující se ekonomické vztahy mezi Ruskem a EU, které jsou pro zájmy Spojených států nebezpečné. Po celé východní Evropě dnes vlaje na nejvyšší žerdi vlajka s hvězdami a pruhy a vlajka NATO.

Nová polská premiérka Beata Szydlová nechala při svých tiskových konferencích odstranit vlajku Evropské unie, tutéž vlajku, kterou na náměstích často strhávají a pálí polští „patrioti“ podporující vládu, která odmítá přijetí uprchlíků (výsledek válek USA/Nato), nazývaných „nebílí vetřelci“. V očekávání summitu NATO, který se bude konat v červenci ve Varšavě, vytváří Polsko s Litvou a Ukrajinou (de facto již v NATO) společnou armádní brigádu o síle 4 tisíc mužů vycvičených USA. Estonská vláda vyhlásila „vojensko-schengenský prostor“, který umožní jednotkám USA/NATO volný vstup do země.

Na jižní frontě spojené s tou východní se Spojené státy chystají nastartovat z Evropy nový válečný konflikt v Libyi a okupaci ekonomicky a strategicky nejdůležitější pobřežní oblasti, zdůvodněnou nutností osvobodit Libyi od ISIS.

Strategický tah, jehož cílem je získat zpět území poté, co ruská intervence v Sýrii na podporu vládních složek zablokovala plán USA/NATO na zničení tohoto státu s použitím stejného scénáře jako v roce 2011 v Libyi - islámské skupiny ozbrojené a vycvičené CIA, financované Saúdskou Arábií, podporované Tureckem a dalšími zeměmi.

Vojenskou operaci „pod italským vedením“, která jak upozorňuje Pentagon, vyžaduje nasazení pozemních vojsk, dohodly Spojené státy bez Evropské unie, která se na tomto programu nepodílí jako společenství, ale pouze prostřednictvím jednotlivých dominujících evropských velmocí, především Francií, Velkou Británií a Německem. S velmocemi, které se v soupeření proti sobě a proti Spojeným státům dokáží sjednotit, jakmile vstoupí do hry základní zájmy.

Symbolický je obsah e-mailů od Hillary Clintonové, která byla v roce 2011 ministryní zahraničí: USA spolu s Francií napadly Libyi především proto, aby zablokovaly „plán Kaddáfího na použití obrovských libyjských rezerv zlata a stříbra v projektu na vytvoření africké měny jako alternativy k CFA franku“, který Francie vnutila svým čtrnácti bývalým koloniím. Libyjský plán (jak jsme prokázali v deníku Il Manifesto z dubna 2011) směřoval mimo jiné i k osvobození Afriky od nadvlády MMF a Světové banky. To byl důvod pro zničení Libye, kde se nyní tytéž velmoci připravují na vylodění za účelem nastolení „míru“.

Manlio Dinucci
Překlad: Magdalena Legerskà