Vydáno: Čtvrtek 6. 7. 2017

Zamyšlení nad propagandou

Informací, které k nám přicházejí a ke kterým máme přístup, je příliš mnoho a navíc jsou často protichůdné a povrchní. Zprávy jsou vytržené z kontextu a jedná se spíše o slogany a opakování stereotypů. Je vůbec možné nestát se obětí zpěvu sirén, jako se to podařilo Odysseovi?

Cílem politické, společenské nebo náboženské propagandy je přesvědčit lidi o jistých skutečnostech, “instalovat” určitá přesvědčení. Propaganda je úspěšná, pokud lidé převezmou její myšlenky za své vlastní, jako by byly výsledkem vlastní osobní reflexe.
Protože člověk potřebuje mít nějakou představu o světě, nějakou celkovou interpretaci reality, často je ochotný uvěřit téměř čemukoliv. Erich Fromm říkal, že máme trvalou potřebu mít určitou mapu světa a v něco věřit. Není možné mít objektivní pohled, protože vždy nahlížíme na věci, lidi a situace z určitého úhlu pohledu, na základě našich osobních zkušeností, našich zájmů a našich přesvědčení. Nejedná se o chybu, ale právě naopak o podstatu a velikost lidského vědomí, které neustále utváří realitu, aktivně interpretuje vše kolem nás, neboť každý z nás je tvůrcem podstaty svého života, své reality.

Reklama obecně řeší naše problémy nebo starosti – cítím se ošklivá, odmítaná a neužitečná, a tento krém ze mě udělá krásnou ženu. Aby podnět fungoval, musí být velice intenzivní, opakovaný a pokud možno přicházet různými smysly (sluch, zrak apod.), přesně tak, jak to dělají reklamní agentury, když potřebují uvést nový výrobek na trh.

Ale aby taková zpráva zafungovala, musí mít silný emocionální podtext, musí překonat bariéru intelektu. Proto jsou používány silné emoce, aby nás na chvíli uspaly - a v tomto stavu ztrácíme schopnost reflexe, přičemž daná přesvědčení mohou být snadno nainstalována.
Reklamy se stejně jako propagandy dotýkají problému nebo jej dokonce vytváří a vzápětí “navrhují” řešení. Obecně se jedná o “pohádky”, o velmi jednoduché příběhy. Například se hovoří o hluboké ekonomické krizi, která ohrožuje naši přítomnost i blízkou budoucnost a okamžitě se představuje nová politická strana, která všechny zachrání od nejhoršího. Nebo se v propagandě objevuje nový diktátor, který ohrožuje naše životy a samozřejmě je v ten samý okamžik připraven zachránce, který ochrání naši svobodu. Jsou to velice jednoduché pohádky, ale emotivně natolik silné, že vstupují do hloubky. Nejvíce používanou emocí pro takovou “instalaci” přesvědčení je dnes strach. Vhodnými představami se v lidech probudí strach, odhalí se nepřítel dané situace a navrhne se řešení.

Propaganda vždy spouští poselství spásy, zprávu, která nás ochrání před katastrofou, před nepřítelem, před propastí, spasí nás od toho "zlého". Nabízené řešení je pak přijímáno s vírou a úctou. Nyní je zřejmé, proč je téměř nemožné hovořit logicky k osobě, které byla propagandou úspěšně nainstalována určitá myšlenka. Když totiž zpochybníme toto přesvědčení, nemůže udělat nic jiného než opakovat nazpaměť naučené slogany. Pokud na svém názoru budeme trvat, začne být agresivní, protože ohrožujeme její jistotu, její víru.

Všechny druhy propagandy a manipulace v nás vytvářejí pocit slabosti a závislosti na druhých, kteří nás zachrání. Je nám prezentován velký svět, komplikovaný a nebezpečný a my se cítíme jako malí bezmocní mravenci, kteří s tím nemohou nic dělat, a musí jen poslouchat a respektovat moc. Nakonec budeme děkovat našim tyranům za to, že nás zachránili a budeme milovat vězení, do kterého jsme se uzavřeli. Jak říkal Malcolm X: Pokud si nedáte pozor, média vás nechají nenávidět lidi, kteří jsou utlačováni, a milovat ty, kdo utlačují.

V tomto okamžiku je nejdůležitější jen jedna věc: znovu získat sebedůvěru, schopnost kriticky myslet a tímto způsobem se stát režisérem svého vlastního života.