„Ty ses s těmi Palestinci úplně zbláznil“, napsal mi před pár dny jeden známý. Asi to známe všichni, kdo jsme tady. Pro někoho jsme obhájci nebo přímo fanoušci teroristů, jiní naši blízcí zase nemohou pochopit, proč se vůbec „těmi Palestinci“ tak zabýváme a podobným hodnocením se tak vystavujeme.
Na světě je mnoho nespravedlnosti a utrpení, až příliš mnoho. Lidé umírají ve válečných konfliktech, jako oběti represivních režimů, jsou nuceni opouštět své domovy z politických důvodů, kvůli válkám, akutní chudobě nebo změně klimatu.
Bylo by správné zastávat se všech umírajících, trpících, ohrožených. Zároveň to asi není v lidských silách. Tak proč zrovna Palestina, proč Gaza? Uvedu tři důvody.
Zaprvé: v Gaze se umírá právě teď. Právě teď jsou tisíce lidí ohroženy bombardováním, hladomorem, smrtí v důsledku nemožnosti dostat potřebnou lékařskou péči. Už to je samo o sobě dostatečný důvod.
Zadruhé: to, co právě teď sledujeme v Gaze, je součást dlouhodobého konfliktu, jedna fáze cyklu násilí a odplaty. A pokud se zásadně nezmění situace, daná okupací, bude pokračovat dalšími fázemi, dalším nepřátelstvím a dalším násilím a smrtí.
Zatřetí: tato válka se nás týká bezprostředněji než jiné, protože Česko dnes ve světě vystupuje jako jeden z nejbližších spojenců Izraele, jako jeho „drahý přítel“, jak ukázala i návštěva prezidenta Pavla v Izraeli. Je to tedy tak trochu i naše válka a naše zodpovědnost, ať si to přejeme nebo ne.
„A máš tedy nějaké řešení?“, slyšeli jsme jistě také vícekrát. Izraelsko-palestinský konflikt není prastarý a odvěký, má svoje celkem nedávné historické kořeny, které není zase tak těžké pochopit.
Mnohem těžší se ale na první pohled zdá nabídnout řešení, které bude přijatelné a důstojné pro oba národy, které dnes na poměrně malém území žijí.
To řešení může mít podobu dvou států vedle sebe, nebo státu jednoho, ve kterém budou oba národy žít vedle sebe. V každém případě jeho základem musí být spravedlnost, dodržování mezinárodního práva, rovnost práv pro všechny obyvatele mezi řekou Jordán a Středozemním mořem.
A je tu něco ještě základnějšího. A to je samotný život. Jsme tady hlavně proto, abychom dali najevo, že masové zabíjení civilistů, které právě teď sledujeme v Gaze, není ospravedlnitelné. Není prevencí budoucích teroristických útoků, ale naopak je v budoucnu může způsobovat. Spolu s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem, spolu s papežem Františkem požadujeme konec válečných akcí a okamžité příměří, požadujeme propuštění izraelských rukojmích a palestinských politických vězňů včetně stovek dětí, požadujeme umožnění přísunu dostatečné humanitární pomoci a hledání politického řešení spravedlivého pro obě strany.
Zastávat se obyvatel Gazy a Palestinců je dnes tady v Praze, v České republice nepopulární. Přesto, nebo právě proto jsme tu, abychom o Gaze mluvili.
Mlčení je spoluvina: nemlčíme a mlčet nebudeme.
Projev Filip Outrata 20.1. 2024 - Praha
