Pomsta není podružným aspektem západní civilizace, ale je jejím zásadním elementem. Když mluvíme o pomstě, nemyslíme tím pouze ty krajní případy, kdy člověk zasvětí celý svůj život, aby pomstil vážnou křivdu. Myslíme tím určitý mechanismus, který všichni prožíváme v našem každodenním životě, často aniž bychom si to uvědomovali. Kolikrát se ve svém běžném životě cítíme uraženi nebo dotčeni určitým chováním ostatních? Obecně, když cítíme, že se k nám někdo zachoval neuctivě, v naší hlavě zazní něco jako: „já ti ještě ukážu“, „to mi zaplatíš, „tohle ti neprojde“, „dřív nebo později to pochopíš“…
Každý den se nám děje něco podobného v naší rodině, v práci, s přáteli… Někdy se stává, že ubíhají roky ve snaze někomu dokázat, že nejsme tím „špatným“, za kterého jsme považováni. Problém je tím větší, čím větší je utrpěná křivda. Například po láskyplném vztahu, který skončil špatně, po zradě, krádeži, po vážné nespravedlnosti, apod.
Není náhodou, že jsou velmi v módě kriminální seriály. V těchto filmech je vždy někdo týrán, trpí závažnou nespravedlností nebo je zavražděn. Okamžitou odpovědí je „spravedlnost!“. Ale v tomto případě ve skutečnosti slovo spravedlnost znamená pomstu: někdo za to musí zaplatit a musí trpět, jako trpím já. Jedná se o spravedlnost, která převádí svévolnou osobní pomstu na společnost, která na sebe bere roli jejího realizátora. Je nazývána spravedlností, ale ve skutečnosti jde o pomstu a v některých státech – těch méně vyvinutých – se dokonce dochází i k trestu smrti. Tento mechanismus pomsty je tak zažitým a zásadním pro naši kulturu, že si jen stěží umíme představit jinou odpověď. „Nechť Bůh zachrání člověka od pomsty“ říkal Nietzsche.
Pomsta neubližuje pouze tomu, kdo je jejím cílem, ale i tomu, kdo ji dělá nebo si ji jen představuje. Zůstává se tak v pasti určité mentální atmosféry, z které není východisko a která kompletně omezuje vlastní život. Často ten, komu se podaří dosáhnout pomsty, (nebo tomu pouze věří) prožívá jen prázdnotu a pocity viny. Komu se nedaří pomsty dosáhnout, zůstává bezmocným a frustrovaným. V obou případech lidská existence zůstává paralyzována v životě bez budoucnosti a beze smyslu.
Na tomto tak důležitém tématu je založeno studium Luze Jahnena z Německa. Jeho monografie byla prezentována v různých městech světa formou interaktivního workshopu: tedy nejde jen o četby a prezentace, ale i o okamžiky reflexe nad vlastním životem a limity, které prožíváme … jde o společné hledání svobodné budoucnosti a cesty k usmíření.
Od 13. do 15. května se uskuteční tento workshop za účasti Luze Jahnena v Parku Pravíkov.
Více informací: Workshop: Pomsta, násilí a usmíření
url cloneNike Air Max 270