Vijay Prashad / 13. června 2025
Izraelské útoky na Írán, které se odehrávají od roku 2023, jsou nelegální a porušují Chartu OSN (1945). Írán je členským státem OSN, a je tedy suverénním státem v mezinárodním řádu. Pokud má Izrael s Íránem problém, existuje mnoho mechanismů stanovených mezinárodním právem, které Izraeli umožňují podat stížnost proti Íránu.
--- Izrael se dosud těmto mezinárodním fórům vyhýbal, protože je zřejmé, že proti Íránu nemá žádné argumenty. Obvinění, že Írán vyrábí jaderné zbraně, která neustále vznášejí Spojené státy, Evropská unie a Izrael, byla důkladně prošetřena Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a shledána neopodstatněnými. Je nepochybně pravda, že Írán má jaderný energetický program, který je v souladu s pravidly stanovenými MAAE, a je také pravda, že íránská duchovní vrstva vydala fatwu (náboženský výnos) zakazující výrobu jaderných zbraní. Navzdory zjištěním MAAE a existenci této fatwy přijal Západ – podněcovaný Izraelem – iracionální představu, že Írán vyrábí jaderné zbraně, a že je proto hrozbou pro mezinárodní pořádek. Ve skutečnosti je to Izrael, který svými pravidelnými a nelegálními útoky na Írán ohrožuje mezinárodní pořádek.
--- V uplynulých desetiletích Írán vyzýval k vytvoření bezjaderné zóny na Blízkém východě, což je podivná myšlenka ze strany země, která je obviněna z toho, že chce vyrobit jadernou zbraň. Myšlenka bezjaderné zóny však byla Západem odmítnuta, především proto, aby byl chráněn Izrael, který má nelegální jaderný program. Izrael je jedinou zemí na Blízkém východě, která vlastní jaderné zbraně, i když je nikdy otevřeně nevyzkoušel ani nepřiznal jejich existenci. Pokud Izrael tak usilovně chtěl eliminovat jakoukoli jadernou hrozbu, měl by nabídku na vytvoření bezjaderné zóny přijmout s otevřenou náručí.
--- Ani Evropané, kteří se tak často staví do role obránců mezinárodního práva, ani vedení OSN veřejně na Izrael netlačili, aby tento nápad přijal, protože si oba uvědomují, že by to vyžadovalo denuklearizaci Izraele, nikoli Íránu. To, že se jedná o nepravděpodobnou situaci, znamená, že ze strany Západu ani ze strany mezinárodních institucí nedošlo k žádnému pohybu, který by tento nápad posunul vpřed a vytvořil mezinárodní konsensus o vytvoření bezjaderné zóny na Blízkém východě.
--- Izrael nechce v regionu vytvořit bezjadernou zónu. Izrael chce být jedinou jadernou mocností v regionu, a tedy přesně tím, čím je – největší vojenskou základnou Spojených států na světě, která je náhodou domovem velkého počtu civilního obyvatelstva. Írán nemá ambice stát se jadernou velmocí. Má však ambici být suverénním státem, který zůstane oddaný spravedlnosti pro Palestince. Izrael nemá problém s myšlenkou suverenity jako takové, ale má problém s jakýmkoli státem v regionu, který se zavazuje k emancipaci Palestinců. Pokud by Írán normalizoval vztahy s Izraelem a přestal se stavět proti dominanci USA v regionu, je pravděpodobné, že by Izrael ukončil svůj odpor vůči Íránu.
Izrael a Spojené státy připravily půdu
--- V lednu 2020 provedly Spojené státy na iráckém letišti v Bagdádu nelegální atentát, při kterém zabili generála Qassima Soleimaniho, velitele jednotky Quds Force Islámské revoluční gardy (IRGC). Soleimani prostřednictvím jednotky Quds Force vytvořil pro Írán pojistku proti dalším izraelským útokům na zemi. Jednotka Quds Force je odpovědná za íránské vojenské operace mimo hranice země, včetně budování takzvané „osy odporu“, která zahrnuje různé proíránské vlády a nevládní vojenské síly. Patří mezi ně: Hizballáh v Libanonu, různé skupiny IRGC v Sýrii, které spolupracovaly se syrskými milicemi, vláda Bašára Asada v Sýrii, několik palestinských frakcí v okupované Palestině a vláda Ansara Alláha v Jemenu. Bez vlastní jaderné odstrašující síly potřeboval Írán nějaký způsob, jak vyvážit vojenskou převahu Izraele a Spojených států. Tuto odstrašující sílu vytvořila „osa odporu“, pojistka, která Íránu umožňovala dát Izraeli najevo, že pokud na Írán zaútočí, tyto skupiny v odvetě zaplaví Tel Aviv raketami.
--- Zavraždění Soleimáního odstartovalo novou odhodlanou politickou a vojenskou kampaň Spojených států, Izraele a jejich evropských spojenců s cílem oslabit Írán. Izrael a Spojené státy začaly přesně útočit na íránské logistické základny v Sýrii a Iráku, aby oslabily íránskou pozici a demoralizovaly syrské a irácké milice, které působily proti izraelským zájmům. Izrael začal vraždit vojenské důstojníky IRGC v Sýrii, Íránu a Iráku, což byla vražedná kampaň, která začala mít dopad na IRGC a jednotky Quds.
--- Izrael využil genocidní války proti Palestincům v Gaze a s plnou podporou Spojených států a Evropy začal ničit „osu odporu“, pojistku Íránu. Izrael rozšířil válku do Libanonu, kde provedl nemilosrdnou bombardovací kampaň, jejíž součástí byla i vražda vůdce Hizballáhu Sayyida Hassana Nasralláha 27. září 2024. Tato kampaň sice Hizballáh zcela nezničila, ale rozhodně jej oslabila. Mezitím Izrael zahájil pravidelnou bombardovací kampaň proti syrským vojenským pozicím kolem Damašku a podél silnice do Idlibu na severu. Tato bombardovací kampaň, koordinovaná s americkou armádou a americkými zpravodajskými službami, měla za cíl otevřít cestu pro vstup bývalých bojovníků al-Káidy do Damašku a svrhnout vládu al-Assada 8. prosince 2024. Pád vlády al-Assada oslabil sílu Íránu v celé oblasti Levantu (od tureckých hranic po okupovaná palestinská území) i podél plání od jižní Sýrie po íránské hranice. Důsledná kampaň Spojených států zaměřená na bombardování jemenských pozic dále vedla ke ztrátě těžké techniky Ansar Alláha (včetně raket dlouhého doletu), která představovala zásadní hrozbu pro Izrael.
--- To znamenalo, že na počátku roku 2025 se íránská pojistka proti Izraeli zhroutila. Izrael zahájil pochod do války, což naznačovalo, že útok na Írán je na spadnutí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ví, že takový útok by mu pomohl v domácím politickém boji s ultraortodoxními stranami o otázku vojenské výjimky pro jejich komunity, což zabrání pádu jeho vlády. Cynický Netanjahu využívá genocidu a možnost strašlivé války s Íránem pro úzké politické cíle. --- Ale to není to, co motivuje tento útok. Motivem tohoto útoku je to, že Izrael cítí příležitost pokusit se svrhnout íránskou vládu silou.
Írán se vrátil k jednání zprostředkovaným MAAE, aby takovému útoku zabránil. Jeho vedení si bylo plně vědomo, že nic nezabrání takovému porušovateli mezinárodního práva, jako je Izrael, v bombardování Íránu. A nic ho nezastavilo. Ani skutečnost, že Írán stále sedí u jednacího stolu. Izrael využil momentální slabosti Íránu k útoku. A tento útok by se mohl dále eskalovat.
Překlad: Jiří Zemánek
Nejnovější kniha Vijaye Prashada (spolu s Noamem Chomskym) se jmenuje The Withdrawal: Iraq, Libya, Afghanistan and the Fragility of US Power (New Press, srpen 2022).
https://www.counterpunch.org/2025/06/13/the-illegal-attack-on-iran/
