Dnes ráno se Praha opět probudila v šoku z hrůzné násilné události, která otřásla zemí 21. prosince odpoledne.
Čtyřiadvacetiletý muž vnikl do budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která se nachází v centru města, a zahájil palbu na studenty a profesory, přičemž zabil patnáct lidí a mnoho dalších vážně zranil.
Poté, co zabil svého otce, se mladík vydal na univerzitu, kde se pokoušel o co nejvíce obětí, a dokonce bezhlavě střílel i z okna s výhledem na rušnou ulici v centru města.
Pro obyvatelstvo je těžko uvěřitelné, že k takové události, připomínající masakr na střední škole Columbine ve Spojených státech, mohlo dojít v tak zdánlivě mírumilovné zemi, a navzdory velkému rozruchu, který tvůrci veřejného mínění vyvolali, je těžké pochopit souvislost mezi současnou situací a masakrem, který se odehrál.
Člověk si klade otázku, jak je možné, že se něco podobného mohlo stát v mírumilovné České republice... Národní i mezinárodní politici se předhánějí v tom, kdo z nich je více šokován tím, co se stalo, ale zdá se, že existuje jakási kolektivní amnézie, která jim brání pochopit souvislost mezi těmito událostmi.
Ve veřejné diskusi se totiž opomíjejí některé faktory, které by mohly pomoci lépe interpretovat jak původ incidentu, tak budoucí nebezpečí.
Za prvé, tvrdit, že Česká republika je "mírumilovnou zemí", je dosti sporné, vzhledem k tomu, že je jednou z nejaktivnějších zemí v prodeji (legálních i nelegálních) "lehkých" zbraní. Je obtížné najít v posledních letech konflikt, státní převrat nebo útok, do kterého by se Česká republika aktivně nezapojila prodejem zbraní. Je proto vhodné tento aspekt přehodnotit.
Dalším zarážejícím aspektem je, že Česká republika nedávno změnila ústavu a zákony tak, aby usnadnila držení a používání střelných zbraní obyvateli, přičemž se odvolává na údajnou potřebu obrany v případě teroristického útoku. Stručně řečeno, Češi zpochybnili evropská pravidla omezující držení poloautomatických zbraní civilisty. Bývalý ministr vnitra Milan Chovanec prohlásil: "Nechceme odzbrojovat naše občany v době, kdy se bezpečnostní situace v Evropě zhoršuje." Dnes bude mít o čem přemýšlet.
Dalším aspektem, který stojí za zamyšlení, je velmi silná kampaň teroru a nejistoty, která byla vedena v posledních patnácti letech ve snaze přesvědčit obyvatelstvo o "nebezpečí invaze" a o naprosté nutnosti bránit se. Došlo k posunu od propagandy o nutnosti bránit se proti islámskému nebezpečí k obraně proti ruskému nebezpečí. Tato tvrzení se samozřejmě nezakládají zcela na pravdě, ale po důkladné masáži je to málo důležité. Faktem je, že obyvatelstvo bylo v tomto ohledu silně ovlivněno. Projekt "militarizace" této země probíhá již několik let.
Téměř patologickým příkladem tohoto trendu je kampaň armády (která probíhá již několik let) na základních a středních školách, kdy vojáci ukazují dětem zbraně a způsob jejich použití, nutí je vyzkoušet si je a vysvětlují jim nutnost obrany země a význam role armády a zbraní pro tento účel.
U příležitosti průjezdu amerického cvičení Dragoon Ride (které Prahou projíždělo v roce 2015, kdy se americké tanky volně pohybovaly po městě) se dveře škol otevřely americké armádě a děti měly možnost navštívit tanky, prohlédnout si nejmodernější zbraně zblízka apod. Zkrátka už patnáct let probíhá skutečné zdomácňování války. Chlapec, který včera spustil palbu na své spolužáky na univerzitě, možná držel svou první poloautomatickou zbraň v ruce právě mezi zdmi své třídy.
Povýšení ozbrojené obrany se urychlilo s konfliktem na Ukrajině. Česká republika byla jedním z nejhlasitějších zastánců potřeby vyzbrojit Ukrajinu.
V České republice existují weby, skrze které je možné legálně zakoupit zbraně, které lze darovat Ukrajině. Člověk může jít na internet a koupit si granát nebo samopal, který chce darovat. Je paradoxní, že na těchto stránkách se často objevuje symbol míru. Jejich poselství zní jednoznačně: "Mír se dělá zbraněmi".
To vše se odehrává souběžně s určitou démonizací a zesměšňováním pacifismu v debatě, která nakonec rozhodla i o posledních prezidentských volbách, v nichž byl zvolen bývalý generál NATO. Zdá se, že se jedná o završení politiky, která byla vedena po celá léta. Nakonec se český národ, který obvykle bývá mírumilovný a umírněný, rozhodl, že v jeho čele bude stát voják.
Vzhledem k současné situaci a tlakům, které jsou na nás vyvíjeny, by včerejší událost mohla vyvolat další zamyšlení. Bohužel závěr, který bude následovat, se zaměří na potřebu zvýšit bezpečnost, navrhne detektory kovů před školami nebo dokonce možnost, aby studenti nosili ve třídách zbraně na obranu v případě útoku. Tato krvavá událost tedy skončí státními pohřby a prudkým zvýšením výdajů na obranu.
Obrany, která zatím slouží jen k tomu, aby tato země byla ještě více vystrašená a nejistá.
Sandro Curatolo
Evropa pro mír
22. 12. 2023
