Konference v Praze: Reflexe blízkovýchodního konfliktu v umění, aktivismu a médiích

Konference v rámci výstavy MIDDLE EAST EUROPE:
Reflexe blízkovýchodního konfliktu v umění, aktivismu a médiích

Neděle 15. dubna 2012
11-18 hodin
DOX Centre for Contemporary Art, Poupětova 1, Praha 7

Konference nazvaná MIDDLE EAST EUROPE se pokouší zmapovat různé pohledy na blízkovýchodní konflikt a jeho reflexi v umění a médiích z perspektivy umělců, aktivistů, teoretiků a mediálních analytiků. Odborníci z Blízkého východu i ze Střední Evropy se ve svých příspěvcích budou zabývat celou škálou médií od tiskovin a televizního vysílání, přes umělecké strategie až po aktivistické performance a film.

Záměrem konference je kriticky vyhodnotit způsoby, jimiž mediální obrazy konfliktu ovlivňují jeho „podstatu“, a ukázat možné reálné dopady umění, které se touto problematikou zabývá. Na obecnější úrovni funguje reprezentace izraelsko-palestinského konfliktu jako modelový příklad pro všechno umění vyjadřující se k politickým záležitostem. V sázce je etická role politického umění a s ní související otázky: Jaké jsou důsledky procesu, kdy umělec komentuje problémy, s nimiž nemá osobní zkušenost? Jak se mění přijetí takového díla, když je přemístěno ze země svého původu do místa, jímž se zabývá, a jak se tímto přesunem změní jeho význam? Je fundamentální rozdíl mezi uměním a aktivismem? Má politické umění na události reálný vliv? A záleží na něm vůbec?

Konference je součástí stejnojmenné výstavy prezentující díla středoevropských umělců reagujících na blízkovýchodní konflikt v konfrontaci s díly umělců z Blízkého východu.

Program

Anotace příspěvků

Attila Kovács
Od textu k obrazu: Vizuální reprezentace palestinských islamistických hnutí

Palestinská islamistická hnutí jako je například Palestinský islámský Džihád a Hamás využívají veškerá dostupná média k šíření svého poselství: politické projevy, tištěná a elektronická média, knihy a letáky, písně a básně, slogany, graffiti, nástěnné malby, plakáty, filmy a videa. Zaměříme-li se na vztah mezi texty a obrazy, můžeme dokonce konstatovat, že vizuální zobrazení hraje u radikálních palestinských islamistických hnutí zásadní roli, odpovídající úloze, kterou zastávají texty. Ústředním tématem tohoto příspěvku bude právě popis a analýza tohoto rozporuplného, ale klíčového vztahu.

Attila Kovács studoval religionistiku, historii a maďarský jazyk a literaturu na Masarykově Univerzitě v Brně. Během studií absolvoval roční pobyty na ELTE v Budapešti (1993-1994) a na Jordánské Univerzitě v Ammánu (1997-1998). Doktorské studium ukončil na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde se také habilitoval v roce 2011. Přednáší na univerzitách v Bratislavě a v Brně. Publikoval četné texty o islámu.

Marek Čejka
Mírový aktivismus ortodoxních židů a jeho mediální obraz

Existuje množství stereotypů týkající se aktivistů a dalších protagonistů izraelsko-palestinského konfliktu. Jedním z nich je zobrazení pobožných židů. Charedim (ultraortodoxní židé) jsou většinou mainstreamovými médii buď romantizováni, nebo zobrazováni jako uzavřená fundamentalistická komunita, kterou zajímá jen jejich náboženství a výhody. Ortodoxní osadníci jsou někdy líčeni ještě hůř jako bezohlední okupanti a militantní fundamentalisté. Nicméně židovská náboženská komunita je daleko diferencovanější. Tento příspěvek se zaměří na současná židovská náboženská mírová uskupení a mediální pokrytí jejich činnosti. Prezentace se konkrétně zaměřuje na pro-palestinský aktivismus anti-sionistické skupiny Neturej Karta, mírového hnutí Rabíni za lidská práva a hnutí osadníků Eretz Shalom.

Marek Čejka vystudoval právo a politologii na Masarykově univerzitě v Brně. Pracoval u Ústavního soudu ČR. V současnosti přednáší na několika vysokých školách (mimo jiné na Masarykově univerzitě v Brně a Karlově univerzitě v Praze) a působí na Ústavu mezinárodních vztahů. Je autorem řady článků a několika knih o Blízkém východě. Provozuje blog: (http://blizky-vychod.blogspot.com/)

Eva Nováková
The popular struggle against the occupation and its international support, namely the International Solidarity Movement and the Boycott, Divestment and Sanctions campaign

Ve svém příspěvku se Eva Nováková zabývá palestinským lidovým hnutím odporu proti okupaci a jeho mezinárodní verzí, konkrétně Mezinárodním hnutím solidarity (ISM) a hnutím Boycott, Divestment, and Sanctions (BDS) aktivním nejen na okupovaných územích a Pásmu Gazy, ale prakticky po celém světě.

Eva Nováková působila na palestinských územích ve Východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu od března 2009 do ledna 2010 v rámci Mezinárodního hnutí solidarity (ISM). Spolupracovala na zprávě o rozšiřování nelegálních izraelských osad ve Východním Jeruzalémě a působila jako mediální koordinátorka pro ISM. Eva Nováková byla nelegálně zatčena a vyhoštěna ze země. Od té doby se spolu s dalšími aktivisty a aktivistkami věnuje koordinaci solidárních aktivit, přednášek a kulturních akcí na území ČR.

Ezra Nawi
Aktivismus non stop

V rámci svého příspěvku bude Ezra Nawi hovořit o svém členství v Taayush: arabsko-židovské politické aktivistické skupině, která protestuje proti hromadnému zatýkání a věznění Palestinců a zároveň organizuje humanitární pomoc.

Ezra Nawi je izraelský aktivista a pacifista. Zvláště se zaměřuje na pomoc beduínským pastevcům a farmářům z kopců na jih od Hebronu. Kvůli svému aktivismu byl mnohokrát obviněn, odsouzen za různé přestupky a několikrát krátkodobě vězněn. Je izraelským zástupcem Gándhíovské tradice pasivního odporu. V roce 2008 o něm režisér Nissim Mossek natočil film Občan Nawi.

Shireen Al-Araj
Role umění v hnutí nenásilného odporu

Shireen Al-Araj promluví o důležitosti nenásilného odporu v kontextu boje proti výstavbě Zdi a plánovanému obestavění vesnice al-Walaja. Aktiviska zastává názor, že umění a tvořivé myšlení může učinit hnutí odporu přitažlivým pro média a tím pádem účinným. Jinak je to pouze násilí, které přitahuje pozornost médií. Aby mohl nenásilný odpor uspět, potřebuje umění a kreativní myšlení.

Shireen Al-Araj je jednou z čelních představitelek Lidového výboru proti Zdi protestujícího proti separační zdi, která by měla zcela odříznout její vesnici al-Walaja ležící mezi Beit Jala a Jeruzalémem od zbytku světa. V poslední době začal Izrael stavět část separační zdi na pozemcích vesnice al-Walaja. Po dokončení tohoto úseku bude vesnice zcela obehnána zdí, přičemž jediné spojení s okolím má zprostředkovat jediný vojenský checkpoint kontrolovaný izraelskou armádou.

Eszter Lazár, Zoltán Kékesi
Ukotvená vyprávění. Izraelsko-palestinský konflikt v projektech Rózy El-Hassan a Lászla Gergelyho

Příspěvek přiblíží dva projekty zabývající se zobrazením izraelsko-palestinského konfliktu ve východo-evropském umění a vztahem mezi uměním a aktivismem ve vazbě na blízkovýchodní konflikt. První projekt je výstava Rózy El-Hassan, maďarské umělkyně částečně syrského původu, kde autorka prezentovala transparenty vytvořené maďarsko-izraelským aktivistou Tomou Síkem, který dlouhodobě usiloval o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu a nastolení utopické společnosti v Maďarsku. Druhý projekt, Yad Hanna – Člověk kolektivní, je projekt uměleckého uskupení Technika Schweiz (László Gergely & Péter Rákosi) zabývající se historií kibucu Yad Hanna, založeného maďarskými komunistickými sionisty v roce 1950. Projekt ukayuje (mikro-)historii palestinsko-izraelského konfliktu, aniž by opakoval klišé převádající v mezinárodním diskurzu počátku tohoto století.

Zoltán Kékesi přednáší na Maďarské akademii výtvarných umění v Budapešti a je zároveň vědeckým pracovníkem Univerzity Eötvöse Loránda. Publikoval knihu Odkazu Holocaustu v současném umění. Mezi jeho recentní publikace patří: Opakující se smyk: (Produkční) Linka a slepá, slepá zatáčka (života), v katalogu k výstavě Hajnal Németh: Bouračka – Pasivní Interview v maďarském pavilonu na 54. Benátském bienále; Past paměti: Píseň z Treblinky ve filmu Shoah Clauda Lanzmanna a Re-konfigurovaný Archiv: Druhý život obrazů ve filmu Haruna Farockiho Oddech

Eszter Lazár je doktorandkou kulturologie na Univerzitě v Pécsi. Působí jako kurátorka a odborná asistentka na Maďarské univerzitě výtvarných umění na Katedře teorie výtvarných umění. Je členkou kolegia galerie Labor (iniciativy C³ Nadace centra pro kulturu & komunikaci, Sdružení studia mladých umělců a Maďarské univerzity výtvarných umění. Kurátorsky připravila množství lokálních i mezinárodních výstav.

Volker März
Umění by mělo být inteligentní, politické a vtipné. Umění je třeba k narušování tabu – a všechna tabu by měla být zrušena.

Prezentace Volkera Märze, německého umělce nežidovského původu (řečeno jeho slovy) představí jeho kontinuální projekt využívající postavy Franze Kafky a opice p. Rotpetera coby klíče k proniknutí do izraelské společnosti, k její kritice a narušení některých jejích tabu. „Když jsem začínal,“ konstatuje umělec, „neměl jsem ani ponětí, jak to dopadne ... začalo to láskou a zvědavostí a zkončilo hněvem. Byl to proces, utvářený mou zkušeností, zážitky z cest napříč celou zemí a rozhovory s různými lidmi žijícími v Izraeli a Palestině. Dozvěděl jsem se hodně o mlčení, slepotě, egoismu, rasismu, sexuálním napětí ... a take jsem dostal důležitou (ne-li první) odpověď na otázku, co se dělo v Německu mezi lety 1939-45, jak je možné, že lidé netušili.“

Volker März žije a pracuje v Berlíně. Od roku 1995 vystavoval sólově po celé Evropě, publikoval více než deset knih a účastnil se množství skupinových výstav. März je univerzální umělec: sochař, malíř, fotograf, spisovatel, filmař, performer a hudebník. Realizoval četné projekty věnované evropským filosofům a myslitelům jako byl Friedrich Nietzsche, Giordano Bruno, Martin Heidegger, Heinrich von Kleist, markýz de Sade, George Bataille, Peter Sloterdijk, Franz Kafka, Walter Benjamin, Hans Henny Jahnn, Rolf Dieter Brinkmann a Hannah Arendtová.

Damir Nikšić
Aktivistické umění a Ministerstvo umění

Bosna a Hercegovina má 121 ministrů díky svému velmi komplikovanénu modelu státní správy. Zároveň však nemá ministra kultury a školství, protože neexistuje žádné Ministerstvo kultury a školství Bosny a Hercegoviny. Příspěvek Damira Nikšiće si klade několik vzájemně propojených otázek: Jak může Ministerstvo kultury a školství vyřešit etnický konflikt? Jaká je role Ministerstva kultury ve státě jako je Bosna a Hercegovina? Samozvaný MINI STAR kultury se domnívá, že tato role by měla spočívat v boji s rasismem, projevy nenávisti, předsudky, stereotypy a segregací, tak aby bylo možné začlenit různé skupiny obyvatel do kosmopolitní, otevřené a svobodné občanské společnosti.

Damir Nikšić se narodil v Bosně a Hercegovině. Studoval v Breře v Miláně, na Akademii výtvarných umění v Bologni a na Akademii výtvarných umění v Sarajevu. V roce 2003 vystavoval na 50. benátském bienále v rámci mezinárodní sekce Mezihry kurátorované Francescem Bonamim. V roce 2004 získal diplom z dějin umění a výtvarného umění na Arizonské univerzitě v Tucsonu. Mezi lety 2005-06 působil jako hostující profesor na Northwestern University v Evanstonu, USA. Momentálně žije a pracuje ve Stockholmu. Jeho tématem je globální identita a evropský „islámský národ“.

Shlomi Yaffe
Téma oběti v izraelském video artu

Izraelská společnost vystavěla svou identitu na figuře oběti a mýtu. Tento motiv bývá často využíván jako politický nástroj podporující izraelskou politiku v rámci konfliktu mezi Izraelem a araby. V rámci svého příspěvku Yaffe prezentuje výběr z izraelského video artu, který pracuje s tímto motivem, a jeho prostřednictvím zachycuje stav izraelské společnosti.

Shlomi Yaffe se narodil v Tel Avivu v Izraeli. Studoval na Akademii výtvarných umění a designu Bezalel v Jeruzalémě a na Fakultě výtvarných umění, Vysokého učení technického v Brně. Žije a pracuje v Praze. Yaffe je arabsko-židovského původu. Pro jeho díla je příznačná problematika integrace a otázka koexistence v multikulturní společnosti, rovněž se často dotýká problémů anti-semitismu, islamofobie a xenofobie.

Ivona Novomestská Remundová

Dobrovolnictví se věnuje již od mládí. Pomáhala v oblastech postižených povodněmi, pracovala jako dobrovolnice programu Pět P pro znevýhodněné děti, dále pracovala také v české pobočce lidskoprávní organizace Amnesty International. Od roku 2001 se sedm let účastnila aktivit Humanistického centra Narovinu jako jsou program Adopce afrických dětí na dálku, charitativní Ples Afrika atd. Jako dobrovolnice se věnovala také rozvojové spolupráci v Indii, kde za finanční podpory českého Ministerstva zahraničních věcí spolu se svými kolegy z Humanistického hnutí zřídila sirotčinec pro sto dětí. V roce 2008 navštívila válečné oblasti na Srí Lance. Jako bývalá mluvčí iniciativy Ne základnám se podílela na organizaci mnoha akcí proti umístění americké základny v ČR. V současnosti se věnuje studiu politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a práci na propagaci Rozvojových cílů tisíciletí v rámci občanského sdružení Educon a kampaně Česko proti chudobě.

Marta Smolíková

Je odbornicí na kulturní politiku a management umění, které také vyučuje na DAMU, VŠUP a Masarykově univerzitě. V letech 1993-2003 pracovala pro Nadaci Open Society Fund Praha. Od roku 2003 vede ProCulture - výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu. To působí v rámci nestátní neziskové organizace Otevřená společnost o. p. s.

Partneři konfernce

European Cultural Foundation, Swiss Arts Council Pro Helvetia, Goethe Institut, Balassiho institut, Instytut Polski, Representative Office of the Czech Republic in Ramallah, Slovenský inštitút v Prahe, SPZ Gallery, Velvyslanectví Kanady pro ČR v Praze, Magazín Q pořad České televize
Mediální partneři výstavy: Radio 1, Flash Art

http://dox.cz/cs/doprovodne-akce/middle-east-europe-reflexe-blizkovychodniho-konfliktu-v-umeni-aktivismu-a-mediich

http://www.facebook.com/events/368395086539164/