22. ledna vstoupí v platnost Smlouva o zákazu jaderných zbraní (TPNW - Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons). Konkrétně zakáže smluvním státům vyvíjet, testovat, vyrábět, vlastnit, rozmísťovat, používat nebo hrozit použitím jaderných zbraní a napomáhat nebo podporovat takové činy. Dále posílí stávající mezinárodní právo ukládající všem státům, že nesmí testovat, používat nebo hrozit použitím jaderných zbraní.
Navzdory protestům států s jadernými zbraněmi je TPNW důležitým opatřením na podporu celosvětového zrušení jaderných zbraní. Její preambule zdůrazňuje rizika, která představuje existence jaderných zbraní a katastrofické humanitární důsledky, které by z jejich použití vyplynuly. Státy, které smlouvu ratifikovaly, toto porozumění potvrzují, prokazují svůj závazek vůči světu bez jaderných zbraní a přijímají další závazky k prosazování TPNW prostřednictvím vnitrostátních opatření k zákazu jaderných zbraní a mezinárodní propagace.
Doporučujeme všem ratifikujícím státům, aby vypracovaly a přijaly komplexní právní předpisy, které zahrnují zákazy přepravy a financování jaderných zbraní. Zákaz přepravy by znamenal další omezení současného rozmístění jaderných zbraní. Pokud by všechny tyto země a všechny firmy a instituce, které v nich působí, měly ukončit například investice do jaderných zbraní, mělo by to ještě výraznější dopad na závod v jaderném zbrojení. Vyzýváme ratifikující státy, aby zřídily ministerské pozice, veřejné poradní výbory a fondy pro vzdělávání v oblasti odzbrojení s cílem zprostředkovat osvětu veřejnosti a účinnou politiku ve směru světa bez jaderných zbraní.
TPNW bylo dosaženo díky sedmdesáti pěti letům aktivismu v oblasti jaderného odzbrojení občanskou společností - podporovanou starosty, poslanci a podobně smýšlejícími vládami - od doby, kdy byly jadernými bombovými útoky v Hirošimě a Nagasaki prokázány katastrofické humanitární následky jaderných zbraní.
Taková činnost byla v minulosti úspěšná při plnění smluv zakazujících jaderné zkoušky, omezujících zásoby jaderných zbraní, zabraňujících rozsáhlému šíření jaderných zbraní a zakazujících je ve více než 110 zemích prostřednictvím zón bez jaderných zbraní. Rovněž to napomohlo vytvořit tabu v tématu používání jaderných zbraní a zabránit jejich použití v ozbrojených konfliktech od roku 1945. Toto tabu je však křehké a pokud jaderné zbraně stále existují a jsou součástí bezpečnostní politiky, pak zde zůstává možnost, že budou použity náhodou, během eskalace konfliktu, nesprávným výpočtem nebo zlým úmyslem.
Státy držící jaderné zbraně mohou odmítnout připojit se k TPNW nebo být smlouvou vázány, ale nemohou uniknout svým závazkům dosáhnout jaderného odzbrojení. Souhlasily s tím v úplně první rezoluci OSN, rezoluci Valného shromáždění OSN 1 (1), která byla přijata konsensem. Článek VI Smlouvy o nešíření jaderných zbraní dále vyžaduje, aby státy, smluvní strany, dosáhly jaderného odzbrojení. Všechny státy jsou navíc vázány smlouvou a mezinárodním právem zakazujícím hrozbu nebo použití jaderných zbraní, jak potvrdil Mezinárodní soudní dvůr v roce 1996 a Výbor OSN pro lidská práva v roce 2018.
Vstup TPNW v platnost a 75. výročí rezoluce Valného shromáždění OSN o dva dny později jsou skvělou příležitostí připomenout všem státům nezákonnost hrozby nebo použití jaderných zbraní, jejich povinnosti v oblasti jaderného odzbrojení a vyzvat je, aby tyto povinnosti okamžitě splnily.
Je čas ukončit éru jaderných zbraní.
Prohlášení koordinačního výboru Abolition 2000 u příležitosti zahájení platnosti Smlouvy o zákazu jaderných zbraní a 75. výročí rezoluce OSN.
Svět bez válek a násilí