28. října roku 1962 vyvrcholila série událostí, která později dostala název Kubánská nebo též Karibská krize. Příčin krize bylo několik a tehdy velice pravděpodobným důsledkem mohla být jaderná válka mezi USA a SSSR. Tehdy jsme byli nejblíže nukleární apokalypse v celé historii lidstva. Dnes je na světě stále přibližně 20 000 jaderných zbraní, a tudíž přetrvává možnost, že se podobná událost bude opakovat. Dokud budou existovat jaderné zbraně, bude existovat i hrozba jaderné zkázy.
Vyvrcholení Karibské krize předcházelo několik zásadních událostí, které postupně dovedly tehdejší svět na pokraj jaderné války. V roce 1959 proběhl na Kubě převrat a k moci se dostal Fidel Castro, jehož vláda začala postupně stále více zasahovat do soukromého sektoru hospodářství. Vzhledem k tomu, že velká část firem na Kubě patřila americkým společnostem a podnikatelům, začaly USA blokovat obchod s Kubou na protest proti znárodňování. To bylo pro Ameriku poněkud nešťastné řešení, protože Kuba se v následku toho strategicky přiklonila k SSSR a USA tak měly jen pár mil od svých břehů významného spojence východního bloku. Spojené státy se následně pokusily sesadit vládu Fidela Castra, když vycvičily a vyzbrojily jednotky exilové Kubánské opozice, které se v dubnu 1961 vylodily na Kubě v Zátoce sviní. Kubánská armáda měla však o akci dobré informace, a tak pokus o převrat skončil fiaskem. Tato událost přispěla k ještě pevnějšímu vztahu mezi Kubou a SSSR, který se zavázal Kubu ochránit před útoky ze strany USA. V Moskvě tak začal vznikat plán operace Anadyr, která byla odpovědí na rozmístění amerických jaderných zbraní v Turecku a Itálii a jejímž cílem bylo vybudovat na Kubě sovětskou vojenskou základnu, na které budou umístěny rakety s jadernými hlavicemi schopné zasáhnout většinu velkých amerických měst.
V srpnu 1962 dostal americký prezident J. F. Kennedy od rozvědky informace o přesunech sovětského vojenského materiálu na Kubu a na začátku září nařídil povolat záložní jednotky čítající na 150 tisíc amerických vojáků. O měsíc později se ke Kennedymu dostaly špionážní snímky sovětských raket na Kubě, a když velvyslanec SSSR na osobní schůzce s prezidentem lživě popřel ambice Sovětského svazu vybudovat jadernou základnu na Kubě, vyhlásily USA námořní blokádu Kuby, která začala 24. října. Situace byla v ten okamžik natolik vyhrocená, že v USA začaly přípravy na jaderný útok z Kuby a proběhla mobilizace vojsk v západním Berlíně i v zemích Varšavské smlouvy. 26. října prezident SSSR Nikita Chruščov poprvé přiznal existenci jaderných zbraní na Kubě, vyjádřil ochotu vyjednávat s USA a o den později vznesl požadavek na stažení amerických raket z Turecka a Itálie. V ten samý den byla ze sovětského křižníku v oblasti blokády sestřelena americká stíhačka. To vedlo k rizikovému rozhodnutí prezidenta Kennedyho, který dal Chruščovovi ultimátum 48 hodin na stažení jaderných zbraní z Kuby. Tehdy byla situace vyhrocená nejvíce a svět byl na samém prahu jaderného konfliktu.
Chruščov 28. října 1962 odpověděl na Kennedyho ultimátum souhlasem se stažením jaderných zbraní z Kuby, pokud USA stáhnou své rakety z Turecka a Itálie. Kennedy souhlasil. Celý svět si tehdy mohl oddychnout. Krize byla zažehnána, hrozící válka se opět stala válkou studenou a hrozba jaderného konfliktu byla odložena na neurčito. Od té doby se svět tak blízko k jaderné válce už nedostal, nicméně dokud budou jaderné zbraně existovat, není opakování podobné události vyloučeno a nikdo nemůže zaručit stejný výsledek.
K zákazu jaderných zbraní můžete přispět i vy. Podepište petici, sbírejte podpisy dalších lidí, šiřte informace nebo uspořádejte vlastní akci na podporu Kampaně za zákaz jaderných zbraní. Více informací o kampani najdete zde.
Best SneakersNike
