Rýsují se před námi dvě cesty: buď převáží mír, nebo zkáza
Vlády v Evropě, zejména ve Velké Británii a ve Francii, prosazují zbrojení pod tlakem finanční elity, která se chce dostat z krize zvýšením vojenských výdajů a válkou, čímž uvrhne lidi do teroru a chudoby. Přesto se přibližně 60 % obyvatel Evropy staví proti válce a vyslání vojáků a zbraní na Ukrajinu a dává přednost vyjednávání. Pouze 20 % podporuje pokračování konfliktu, zatímco zbývajících 20 % si není jisto. Jen v Evropské unii to představuje 270 milionů lidí!
Diktatura menšiny
Paradox je zřejmý. Většina evropských občanů si přeje mír, ale neexistuje žádný kanál, kterým by mohli vyjádřit svou vůli. Je to bezhlesné volání. Instituce a média se přizpůsobují narativu, který upřednostňuje logiku války a ignoruje jakoukoli diplomatickou alternativu. Tato propast mezi občany a politiky vyvolává zásadní otázku: kdo by měl v demokracii rozhodovat o osudu konfliktu a o životě lidí?
Potřeba sjednocení
Vědomí, že většina obyvatelstva je proti válce a zbrojení, otevírá nové perspektivy. Pokud jsme většina, nesmíme rozptylovat energii v nekonečných diskusích, abychom přesvědčili malou menšinu. Naopak, naše síly musí směřovat k akci a sbližování s ostatními pacifistickými, humanistickými a skutečně demokratickými silami. Sbližování není pouhým kalkulem z pohodlnosti nebo otázkou počtu. Je to klíč k prolomení kouzla roztříštěnosti. Jde o přijetí nové mentality, která je na hony vzdálená myšlence „já mám pravdu, ty se mýlíš“. Je to zárodek nové kultury. Sjednocení znamená opustit starou logiku personalismu, oportunistické kalkulace, individualismu a soutěživosti.
Sjednocení je nejen nezbytné, ale také revoluční a humanizující
Ze sítě aktivistů, iniciativ a politických stran musí vzniknout jednotné a horizontální mírové hnutí. Silné nenásilné akce, které se rozvinou (demonstrace nestačí), se stanou záchytnými body pro lidi, kteří hledají konkrétní způsoby, jak vyjádřit svůj hlas. Tyto organizace mají povinnost iniciovat a podporovat tento proces transformace. Armády si také budou muset vybrat, jestli se stanou nástrojem ve službách menšiny šílenců, nebo budou bránit většinu, jinými slovy životy a práva všech obyvatel!
Osobní volba
V době krize, jako je tato, v sobě musíme probudit touhu jednat. Začněme dialog s ostatními o potřebě iniciativy! Začneme-li sami u sebe, můžeme rozvíjet aktivity i v místech, kde se dnes zdá, že aktivismus není možný. Navíc i velká hnutí se zrodila z činnosti jednoho nebo několika málo jednotlivců. Tímto způsobem prolomíme další velké zaklínadlo. To, které chce, abychom byli izolovaní a bezmocní jako nepatrní mravenci v mraveništi. A pokud jsme součástí nějaké organizace, vyviňme na ni tlak, aby spolupracovala se zbytkem občanské společnosti, čímž přispějeme k tomuto velkému mírovému projektu.
Na cestě k budoucnosti v míru
Sjednocení není pouhou změnou strategie, ale novým způsobem, jak vnímat a vidět svět. Je to probuzené vědomí. Jedině takto budeme moci vytvořit vlnu, která se pak rozšíří do všech úrovní společnosti. Psychosociální vlnu, která se dokáže postavit této hrozivé lavině, jež se zdá být nezastavitelná. Spojme své síly, dejme najevo svůj hlas, zvolme si cestu k budoucnosti v míru a v solidaritě!
