Globální index militarizace 2012

Bonn International Center for Conversion vydal aktualizovaný žebříček militarizace států ve světě, tzv. Globální index militarizace. Ten porovnává význam vojenského aparátu v zemi s celkovým stavem společnosti. V první desítce se umístily především blízkovýchodní země (Izrael, Sýrie, Jordánsko, Kuvajt, Saudská Arábie), a dále Singapur, Rusko, Kypr, Jižní Korea, a Řecko. Česká republika se nachází v dolní polovině žebříčku na 98. pozici.

Co je Globální index militarizace?

Globální index militarizace (GMI) zachycuje objem a význam vojenského aparátu státu v porovnání se stavem společnosti země. K výpočtu stupně militarizace země používá několik ukazatelů:

• Srovnání podílu výdajů na zbrojení a výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (HDP)
• Počet (polo)vojenských sil a lékařů vzhledem k počtu obyvatel
• Počet těžkých zbraní vzhledem k počtu obyvatel

Letošní GMI (2012) je založený na datech z roku 2010, tj. z nejbližšího roku, pro který byla data dostupná, a zahrnuje 148 států. GMI je vydáván organizací Bonn International Center for Conversion (BICC) za podpory Německého federálního ministerstva ekonomické spolupráce a rozvoje (BMZ). Výpočty vychází z dat Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI), Mezinárodního měnového fondu (IMF), Světové zdravotnické organizace (WHO), Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) a také samotného BICC. Od roku 1990 se snaží popisovat stupeň militarizace 161 zemí a je každoročně aktualizován. Podrobné informace o metodě výpočtu GMI »

Globální index militarizace 2012: první desítka

V roce 2010 se v první desítce umístily státy Izrael, Singapur, Sýrie, Rusko, Jordánsko, Kypr, Jižní Korea, Kuvajt, Řecko a Saúdská Arábie.  Pět z těchto států leží na Blízkém východě. Žádný ze států v první desítce se nenachází v Africe ani v Latinské Americe. V porovnání s předchozím rokem (2009) se v první desítce vyskytlo jen minimum změn. Rusko se posunulo ze čtvrtého na páté místo, kde nahradilo Jordánsko. Podobně si vyměnila pozici Jižní Korea s Kyprem a také Řecko s Kuvajtem. Bělorusko první desítku opustilo a bylo nahrazeno Saúdskou Arábií.

Pozn.: Nejsou k dispozici žádné spolehlivé údaje o vojenských výdajích, počtu ozbrojených sil a počtu těžkých zbraňových systémů Severní Koreje. Tím pádem nebylo možné spočítat stupeň její militarizace.

Stáhnout mapu v PDF »

Blízký východ

Pět států z první desítky GMI se nachází na Blízkém východě: Izrael (1. místo), Sýrie (3.), Jordánsko (5.), Kuvajt (8.) a Saúdská Arábie (10.). Ve druhé desítce pak najdeme Omán (12.), Bahrajn (14.) a Spojené arabské emiráty (17.). O vysoké militarizaci regionu plného konfliktů vypovídá fakt, že téměř všechny státy Blízkého východu se umístily v první čtyřicítce žebříčku (nejnižší stupeň militarizace má Katar na 42. místě; Írán najdeme na 32. pozici). Na pozadí Arabského jara, pokračujících nepokojů a politických konfliktů v některých státech, intenzivní militarizace nadále destabilizuje region. Vysoký stupeň militarizace totiž může přispět k tomu, že existující vnitrostátní nebo mezistátní spory přerostou v násilí.

Evropa a USA

Pokud jde o NATO, Rusko a zbytek Evropy, vidíme, že pokračuje trend minulých let. V porovnání se Spojenými státy (30.) vykazuje Rusko (4.) stále vyšší stupeň militarizace i přesto, že vojenský rozpočet Spojených států je v absolutních číslech mnohonásobně vyšší a s 687 miliardami amerických dolarů je stále nejvyšším ve světě. Vysoký index militarizace tolik zadluženého Řecka (9.) bije do očí, zatímco stupeň militarizace Turecka (29.) klesá. Bělorusko (16.) zůstává jedním z nejvíce vyzbrojených států východní Evropy. Německo kleslo ze 73. pozice na 81. Přestože v roce 2010 nebyl znát žádný pokles, v budoucnu se na indexu militarizace západoevropských států pravděpodobně projeví redukce zakázek v oblasti obrany a rozpočtové škrty.

Subsaharská Afrika

Subsaharská Afrika má obecně nízký stupeň militarizace. Výjimkami jsou Angola (31.), Mauritánie (43.) a Džibuti (44.). Pro Eritreu nejsou žádná známá data od roku 2007. Nicméně lze předpokládat, že tento stát je stále vysoce vyzbrojen. I přes několik ozbrojených konfliktů a nepokojů v tomto regionu vykazuje 19 států nízký stupeň militarizace, například Středoafrická republika (97.), Mali (107.) nebo Nigérie (125.). Tzv. Failed State Index (žebříček časopisu Foreign Policy, který srovnává míru nefunkčnosti států) hodnotí situaci ve Středoafrické republice a Nigérii jako kritickou. Tyto okolnosti poukazují na fakt, že obranné aparáty některých států nemusí být schopné zabránit násilí a konfliktům právě kvůli příliš nízkému stupni militarizace.

Asie

Dva státy z horní desítky – Singapur (2.) a Jižní Korea (7.) – se nacházejí v jihovýchodní a východní Asii. Také Brunej (11.) a Vietnam (19.) se v žebříčku umístily vysoko. Pro Severní Koreu nebylo možné spočítat umístění, nicméně lze bezpečně předpokládat, že vykazuje nejvyšší stupeň militarizace ze všech států světa. Celkově vzato se v tomto regionu stupeň militarizace jednotlivých států velice různí. Čína (83.) a Indie (75.) vykazují průměrný stupeň militarizace, vojenské výdaje Číny však vzrostly až na 114 miliard amerických dolarů a již roky stoupají – v současnosti jsou v absolutních částkách druhé nejvyšší ve světě, hned po USA. Stoupající militarizace Číny by se v budoucnu mohla projevit na růstu militarizace ostatních států v regionu. Uvidíme, jak se militarizace v regionu bude vyvíjet na pozadí mnoha nevyřešených územních konfliktů, zakázek v oblasti obrany, a rostoucích vojenských výdajů. Vzhledem ke slabé bezpečnostní architektuře v regionu by mohly potenciál ke konfliktu zvýšit také námořní incidenty.

Střední a Jižní Amerika

Stupeň militarizace je ve většině států Střední Ameriky poměrně nízký. Přesto ani v tomto regionu není jasná a stabilní situace. Například Mexiko, které je sužováno drogovými válkami, se umístilo až na 126. pozici. Vysvětlením může být fakt, že často tím, kdo zasahuje v ozbrojených vnitrostátních konfliktech, není armáda, ale policie, jejíž výlohy se v GMI projevují jen nepatrně.

V Jižní Americe se stupeň militarizace příliš nezměnil, některé ze zemí se však umístily celkem vysoko. Státy s nejvyšším stupněm militarizace v regionu jsou Chile (34.), Ekvádor (36.), Peru (48.) a Kolumbie (49.). Možnými příčinami mohou být nevyřešené územní spory nebo konflikt v Kolumbii. Zatímco Brazílie vykazuje poměrně mírný stupeň militarizace (76.), její neustále rostoucí výdaje na zbrojení byly v roce 2010 přibližně 28 miliard amerických dolarů, cože je více než v celém zbytku Latinské Ameriky dohromady. Nabízí se otázka, jestli zde existuje tendence k regionálnímu závodu ve zbrojení pod vedením Brazílie.

Globální index militarizace 2012

Celá tabulka (anglicky): http://www.bicc.de/our-work/gmi/gmi-table.html

Zdroj: BICC’s Global Militarization Index (GMI) 2012, Jan Grebe, BICC - Bonn International Center for Conversion, http://www.bicc.de/uploads/gmi/pdf/Global_Militarization_Index_2012_Fact_Sheet_e.pdf