Proč zakázat jaderné zbraně?

Současná situace

  • Na světě je více než 20 000 jaderných zbraní v rukou 9 zemí.
  • Na území 5 evropských zemí jsou umístěny jaderné zbraně USA.
  • Dalších 23 zemí včetně ČR je členy vojenských aliancí, které se opírají o jaderný potenciál.
  • Přestože se k tomu zavázaly, jaderné státy nečiní téměř žádné pokroky v jaderném odzbrojení.

Humanitární dopady

  • Výbuch atomové bomby okamžitě usmrtí desetitisíce lidí, další tisíce utrpí vážná zranění následky výbuchu a radiace. V následujících letech dochází k výskytům rakoviny a genetických vad při narození.
  • Mezinárodní humanitární právo zakazuje použití zbraní, které neumí rozlišit mezi civilním obyvatelstvem a vojenskými cíli a jejichž účinek nelze omezit v čase a prostoru.

Finanční dopady

  • Údržba jaderných arzenálů stojí více než 100 miliard dolarů ročně.
  • Během příštích 10 let plánují státy vydat další 1 bilion dolarů na modernizaci svých jaderných sil.
  • Každoroční investice ve výši pouhé poloviny jaderných rozpočtů by vedly k naplnění rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015, jako např. odstranění extrémní chudoby či základní vzdělání pro všechny.

Bezpečnostní rizika

  • Nečinnost jaderných států v odzbrojování vede ke snaze dalších zemí získat jaderné zbraně.
  • Stovky jaderných zbraní jsou stále v pohotovostním režimu a přinášejí riziko odpálení atomové bomby nehodou nebo špatným vyhodnocením hrozby.
  • Jaderné zbraně či materiál k výrobě tzv. špinavé bomby by se mohly dostat do rukou teroristů.

Životní prostředí

  • Globální jaderný konflikt by způsobil tzv. jadernou zimu a ohrozil by tak samotnou existenci lidstva.
  • Lokální jaderný konflikt (například mezi Indií a Pákistánem) by ovlivnil globální klima, způsobil pokles produkce potravin po celém světě a uvrhl v nebezpečí hladomoru až miliardu lidí.

Stáhnout ve formě letáku »

short url linkNike