Proč zakázat jaderné zbraně?

Současná situace

• Na světě je více než 20 000 jaderných zbraní v rukou 9 zemí.
• Na území 5 evropských zemí jsou umístěny jaderné zbraně USA.
• Dalších 23 zemí včetně ČR je členy vojenských aliancí, které se opírají o jaderný potenciál.
• Přestože se k tomu zavázaly, jaderné státy nečiní téměř žádné pokroky v jaderném odzbrojení.

Humanitární dopady

• Výbuch atomové bomby okamžitě usmrtí desetitisíce lidí, další tisíce utrpí vážná zranění následky výbuchu a radiace. V následujících letech dochází k výskytům rakoviny a genetických vad při narození.
• Mezinárodní humanitární právo zakazuje použití zbraní, které neumí rozlišit mezi civilním obyvatelstvem a vojenskými cíli a jejichž účinek nelze omezit v čase a prostoru.

Finanční dopady

• Údržba jaderných arzenálů stojí více než 100 miliard dolarů ročně.
• Během příštích 10 let plánují státy vydat další 1 bilion dolarů na modernizaci svých jaderných sil.
• Každoroční investice ve výši pouhé poloviny jaderných rozpočtů by vedly k naplnění rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015, jako např. odstranění extrémní chudoby či základní vzdělání pro všechny.

Bezpečnostní rizika

• Nečinnost jaderných států v odzbrojování vede ke snaze dalších zemí získat jaderné zbraně.
• Stovky jaderných zbraní jsou stále v pohotovostním režimu a přinášejí riziko odpálení atomové bomby nehodou nebo špatným vyhodnocením hrozby.
• Jaderné zbraně či materiál k výrobě tzv. špinavé bomby by se mohly dostat do rukou teroristů.

Životní prostředí

• Globální jaderný konflikt by způsobil tzv. jadernou zimu a ohrozil by tak samotnou existenci lidstva.
• Lokální jaderný konflikt (například mezi Indií a Pákistánem) by ovlivnil globální klima, způsobil pokles produkce potravin po celém světě a uvrhl v nebezpečí hladomoru až miliardu lidí.

Stáhnout ve formě letáku »