Proti násilí  - Táňa Fischerová

Poslední dobou se v názorech na dění ve světě a zejména na uprchlickou krizi rozcházejí i nejbližší přátelé nebo lidé, kteří si dříve v mnoha postojích byli blízcí.

Je to doba „lámání chleba“. Každý se musí rozhodnout, kam patří. Zda podlehne strachu z budoucnosti a katastrofickým vizím, které malují dovední manipulátoři, těžící z této atmosféry politické body, nebo zda se bude řídit vlastním rozumem a svědomím.

Velké části lidí se nedaří dobře. Sužují je exekutoři, nedostatek peněz a jistot. Oprávněně nemají důvěru v budoucnost, protože nic dobrého se čekat nedá. Sociální napětí vzrůstá a do této třaskavé směsi přišla uprchlická krize. Množství zoufalých lidí bez domova, budoucnosti a základních potřeb volá o pomoc. Internetem i médii putují „zaručené neověřené a těžko ověřitelné zprávy o násilí, páchaném uprchlíky“, které zvyšují frustraci, napětí a agresivitu ve společnosti. Skutečných příběhů vyděděnců se objevuje málo. Proč někdo záměrně bije na strunu nedůvěry a strachu v nás? Protože takto se z nás snadno stane dav bez svědomí, masa bez individuální odpovědnosti. Pokud tomuto podlehne většina, pak nás čeká opravdu temná budoucnost.

Dnes, v sobotu 6.2. se po Praze konala řada demonstrací. Proti islámu a uprchlíkům a proti nenávisti a pro solidaritu. Byla jsem na demonstraci Iniciativy proti projevům nenávisti. Bylo nás asi přes sto. Lidí s úsměvem, s porozuměním a s jasnou představou, že temným pudům a nenávisti je třeba čelit. Když jsem odcházela, šla jsem proti nekončícím davům, které mířily na Hradčanské náměstí na demonstraci proti islámu. Vypadalo to trochu jako v roce 1989. Tehdy se ovšem lidé chtěli spojovat, dnes stojí proti ubohým a proti sobě.

Ano je třeba čelit zlu, ale jinému, než žádají populisté. Je třeba čelit manipulátorům, nenávisti a hájit ubohé u nás i ve světě. Chápat, že se stáváme figurkami na šachovnici mocných. Místo, abychom si vzájemně pomáhali a žádali, aby zastavili temné kšefty se zbraněmi, financemi, vodou, energiemi, zadlužováním a s našimi životy, stojíme proti sobě.

Věřím, že demokratů a lidí solidárních je u nás víc než těch druhých. Jenom to musíme začít dávat víc najevo.

Táňa Fischerová 6. 2. 2016